90´s HATE-PUNK

Počátky HATE-PUNKu v ČSR…aneb
Celková Impotence a lidé kolem ní...

Něco o Celkový Impotenci? Z jakého roku přesně je to demo, to neví ani kluci, co v tý kapele hráli... Asi tak někdy 92-93. A zajímavej band to byl :-) Po vydání toho dema byl ještě pokus o přeměnu kapely na skupinu Palcát. Tam bylo pár novejch věcí s propracovanějšíma textama, ale tahle formace nenahrála nikde ani skladbu...A pak to všechno vyšumělo. Dnes už je to jen nostalgie...

Hatepunkerů v Československu opravdu tehdy moc nebylo :-). A hatepunk existoval vždy a je jedno jak se tomu říká. Dříve jsme tomu říkali jinak :-). Ale vždy byl a bude jen okrajovou částí punkového hnutí... Punk je ve své podstatě nepolitickej (tak jako skins), ale vždy byl většinově spíš nalevo...

Hatepunkerů je mizivý procento, ale to, že nejdou s hlavním proudem, potvrzuje jejich punkovost :-) Český hatepunk byl (nevím jak je tomu dnes), tak jak je to u nás zvykem, poněkud jiný, než ten světový. V našem podání vycházel primárně z českého nacionalismu.

Celkem jsme si rozumněli s dalším českým unikátem - kališnickými skiny. Tedy v dobách, kdy ještě nepřecházeli hromadně k S.H.A.R.P. Těm jsme byli vždy trnem v oku, ale bylo jich tehdy asi tolik co nás, tedy něco kolem deseti i se psy :-). Byli jsme mladí a přesvědčení, že můžeme měnit svět.

Z punku jsme si vzali potřebu revolty a provokace, odpor ke "konzumnímu" životu a chuť se bavit a k tomu přidali nacionalismus a antikomunismus. A hatepunk byl na světě. Vše se to odehrávalo asi v letech 1992 – 1996.

Žádný vzory ze zahraničí jsme neměli, ale věděli jsme, že něco existuje :-). Většina z nás byla z Prahy a nevěděli jsme o nikom jiném, kdo by to měl jako my...Nikdy jsme nepotkali nikoho podobného nám a nás nebylo nikdy víc, než deset :-)

Blond číro měl snad jeden člověk, jinak měl každej něco jinýho. Hodně jsme nosili sestřih “kartáč”. Takové číro jen nahoře na hlavě.

A oblečení: Urban bomber, černý kalhoty, vysoký boty s bílýma tkaničkama. A ta nášivka NZ – Nazional Punk skutečně existovala :-)

Celkově to byla doba chlastu, rvaček, průserů a legrace.... Ale rád na to vzpomínám :-)

V PAMÁTCE NA STANDU HULÍNA (R.I.P.) - JEDNOHO Z PŘEDNÍCH A PRVOTNÍCH PUNKERŮ LET DEVADESÁTÝCH...
PODĚKOVÁNÍ KAMARÁDOVI "WIKIMU" ZA
POSKYTNUTÍ TĚCHTO MEMOÁRŮ.

PUNK IS NOT DEAD!